Kdo někdy alespoň okrajově nahlédl do tajemství strojírenské výroby, zjistil, o jak složité a náročné procesy jde, a že není vůbec jednoduché se v této problematice komplexně zorientovat. Strojařinu bychom mohli s trochou nadsázky přirovnat k lékařství, protože i zde se jednotlivá odvětví rozdělují na více dílčích částí, a jde tu o různé specializace.
Součástí strojařiny je také obor kontroly a měření. Zahrnuje v sobě znalosti měřicí techniky a její využití v praxi. Měřidel existuje velké množství a nelze jednoduše na jednom listu papíru popsat všechny jejich vlastnosti a rozdílnosti. Mnozí z vás se v životě již někdy setkali s posuvným měřítkem, tzv. šuplérou. Je to mezi strojaři nejvíce obvyklý měřicí přístroj a seznamují se s ním již učni a studenti středních škol. Méně známý, ale stále hojně rozšířený je i přesnější mikrometr, kde se již při měření počítá s tisícinami milimetru. A jedním z nejzajímavějších měřidel je tzv. pasametr. Co to vlastně je a k čemu je dobrý?
Pasametry se vyznačují tím, že měří odchylku od stanoveného rozměru. Tento způsob měření je velmi rychlý a právě rychlost je klíčová pro využití pasametrů zejména v sériové výrobě. Kdybyste totiž měli měřit běžnými měřidly požadovaný rozměr a měli výrobky třídit podle toho, zda jsou v toleranci nebo nejsou, trvalo by vám to mnohem déle a proces výroby by se tím zbytečně brzdil. U velkých sérií obrobků zkrátka stačí znát pouze odchylky, zda jsou povolené, či již nejsou, a zda se obrobek ještě může opravit, nebo jde o zmetek.
Pasametry bychom mohli využít i v jiných strojírenských procesech, například v údržbě, ale největší procento smysluplného využití je ve výrobní sféře mnoha kusů, řádově v tisících až milionech vyrobených obrobků. Každopádně je to měřidlo, se kterým se mohou seznámit již budoucí dělníci, kteří se bez něj neobejdou ve výrobní praxi.